FC Vracov – RAFK Rajhrad A ... 1:1 (1:0)

27.10.2011 19:14

branky: 12. Zýbal – 65. Podaný
ŽK: Žurovec, Procházka – Horváth, Knebl; přihlíželo asi 170 diváků
hl. rozhodčí p. Jiří Polák (Brno), na pomezí: sl. Jana Zaplatilová (Brno) a p. Michal Gasnárek (Vacenovice), DS p. Miroslav Bušek (Hodonín)

sestavy:
Vracov: Buzay (47. Zálešák) – Kučera (72. Herzán), Eliáš, Procházka, Vybíral ©, Kotásek, Žurovec, Beck, Koryčánek – Zýbal (55. Žandovský), Loprais
RAFK: Franzberger – Knebl (46. Skoupý), L. Fiala, Buc – A. Fiala (88. Neuhýbel), Haňka, Horváth ©, Kouřil, Podaný – Kalvoda, Polák (70. Sedláček)

Trenér Jara Janošek využil v minulém kole náhody v rozlosování a osobně navštívil utkání Vracov – Boskovice (5:0), aby si na vlastní oči prohlédl naše nejbližší soupeře a stanovil do těchto zápasů co nejúspěšnější taktiku. Možná i proto byl jedním z mála, kteří před zápasem prohlašovali, že i z Vracova nemusíme odjíždět s prázdnou. Před utkáním však musel řešit otazník v sestavě, a sice koho postavit namísto potrestaného Mariána Nekvapila, jenž "vyfasoval" od disciplinárky tvrdý trest – stop na 5 zápasů! Nakonec se rozhodl dát od začátku šanci nadějnému Tomáši Podanému, a jak ukázal průběh zápasu, byla to volba více než správná. 
V úvodu utkání začali domácí nátlakem s cílem vstřelit brzký gól, ale naši poctivě bránili v bloku (podobnému tomu plzeňskému proti Barceloně), dařilo se jim získávat většinu odražených míčů a poté se i snažili rychle dostávat (buď vyvezením míče nebo krátkými narážečkami) do přečíslení na polovinu soupeře; tyto slibně se rozvíjející akce však ztroskotávaly na zoufale nepřesných finálních přihrávkách (v tomto směru se nedařilo především Haňkovi). Tak padla i první branka zápasu, když domácí Kotásek (po naší zbytečné ztrátě na domácí polovině hřiště) poslal bez otálení dlouhý přesný pas za naši obranu, na který si naběhl v tu chvíli nikým nehlídaný střelec Zýbal, obešel vyběhnuvšího Franzbergera, "vymotal" si ještě dva naše zbývající obránce a do prázdné branky pak otevřel skóre – 1:0! Naši sice malinko znervózněli, ale i nadále se snažili plnit dobře zvolenou taktiku. Ve 22. minutě jsme se konečně i my dostali k ohrožení soupeřovy brány; po narážečce Jary Kouřila střílel po zemi těsně vedle Martin Kalvoda. Hned z protiútoku se dostali do vyložené šance domácí, ale František potvrdil svou podzimní skvělou formu a házenkářským zákrokem (nohou)  vyrazil na brankové čáře gólovou ránu po zemi snad ze 6 metrů! Pak se již hra začínala vyrovnávat; domácí byli s přibývajícím časem stále více nervóznější z faktu, že již skóre nenarůstá jako jindy a našim borcům naopak stouplo sebevědomí když zjistili, že jsou na tom v poli kombinačně i lépe než tolik před zápasem obávaný vedoucí celek KP. V 39. minutě střílel po trestném kopu těsně nad Aleš Horváth, minutu nato zastavilo naši další slibnou akci v přečíslení jen odpískání sporného ofsajdu. Ve 44. minutě se při snaze o zastavení nebezpečného brejku domácích srazili David Knebl s brankářem Frantou Franzbergerem; pro následné zranění pravé nohy již David nemohl pokračovat a museli jsme střídat.

Do druhého poločasu jsme tedy nastoupili s rekonvalescentem Ondřejem Skoupým na místě Knebla, a také především s velkým odhodláním zpřesnit ještě více hru a pokusit se vyrovnat. A začali jsme skutečně pěkně zostra: ve 46. min. se po kopu z rohu střetli ve výskoku náš bojovník Staňa Haňka a domácí brankář, který se při tom zranil natolik, že byl nucen střídat. Ve 48. min. po centru Kalvody pálil Haňka nad a v 51. min. měl obrovskou šanci náš kapitán Aleš Horváth, který se ocitnul sám před vyběhnuvším brankářem domácích, chystal se ho přehodit, ale skákající míč se mu nepodařilo dobře trefit, sjel mu z nohy a nepodařená "šmudla" se odkutálela mimo opuštěnou bránu do autu. V 55. min. odstoupil ze hry nejlepší střelec domácích Zýbal, chvíli nato pak vrátil domácí do hry paradoxně náš brankář, když po jeho nevydařeném odkopu se na něj řítil domácí útočník zcela sám, ale Franta svoji chybu napravil a i toto sólo zlikvidoval! Následovala série rohů, po nichž musel Fana svést plno tvrdých soubojů s urostlými hráči domácích, kteří měli fyzickým vybavením nad našimi převahu. Naši hráči se tomuto kratičkému náporu ubránili a převzali nazpět iniciativu ze začátku 2. poločasu. Pomyslné taktovky se opět ujal Jarda Kouřil; v pravý okamžik dokázal míč přidržet nebo naopak hru přesnou dlouhou přihrávkou zrychlit, případně přenést do volného prostoru na našeho dalšího nabíhajícího hráče (byl to zkrátka zase ten starý dobrý "Kouřa" – stratég, který když se soustředí na hru a jde mu to, je pro nás téměř nenahraditelný). Velice dobře mu sekundoval mladý Tomáš Podaný, který předvedl natolik fotbalově vyzrálý výkon, že se ani nechtělo věřit, že hraje za muže teprve šestý zápas (navíc starty v těch předešlých pěti počítal spíše po minutách, protože nastupoval vždy jako střídající hráč). Ze spolupráce výše jmenovaných padla také v 65. min. vyrovnávající branka, když míč po ose Kalvoda – Kouřil doputoval k nabíhajícímu Tomáši Podanému a ten svoje sólo zakončil nekompromisní ranou půl metru pod břevno – 1:1! Domácí na chvíli úplně "vypadli z role" a tak v 68. min. zakončoval opět neúnavný Podaný, tentokrát ranou po zemi přesně k tyči, kterou domácí brankář likvidoval jen s vypětím všech sil. Po chvíli se domácí, hnáni svými nespokojenými fanoušky, přece jen "probudili" a po závaru před naší brankou nastřelili v 71. min. břevno. Zatrnulo nám také v 78. min., kdy dělovka domácího Žurovce z hranice trestného území nepříjemně ve vzduchu zaplavala, ale Franzberger se opět vyznamenal a střelu stačil vytěsnit vedle tyče na roh. Následovaly opět série rohových kopů, po nichž se domácí snažili za každou cenu utkání rozhodnout, ale naši borci se (především díky Františkem vyhraným soubojům) dokázali ubránit i těmto nebezpečným závarům. Nakonec si po jednom z našich posledních útoků v 89. min. mohli dát dezorientovaní domácí vlastní gól – nikým neobtěžovaný stoper se místo odkopu dopředu rozhodl přihrát zpět za sebe brankáři, který to nečekal a i když se míč sotva kutálel, měl vyjevený brankář co dělat, aby míč vykopl na roh! Po rohu se již zformovaní domácí ubránili a po krátké mezihře odpískal rozhodčí Polák konec zajímavého zápasu.

Naši borci prodloužili touto cennou remízou svoji neporazitelnost již na sedm utkání v řadě, což je na nováčka jistě úctyhodný výkon, a hlavně pro sebevědomí hráčů dosti podstatná věc. Dokazují si totiž, že jsou schopni sehrát vyrovnané zápasy s kterýmkoli účastníkem krajského přeboru, a tak se již všichni těšíme na sobotní souboj s týmem Boskovic – v případě výhry bychom se mohli právě s nimi bodově srovnat.

Oldřich Nechvátal
 

—————

Zpět